10 years of ELI 10 years of ELI 10 years of ELI

A odsud z velína se bude “střílet”

Přečtěte si článek o ELI Beamlines od Martina Rychlíka, který vyšel v pátek 16. ledna v Lidových novinách.

Příměstským autobusem 341 je to z pražských Modřan jen asi dvacet minut jízdy. V maličkých Dolních Břežanech, hned za radnicí, roste gigantická stavba. Bude tu nejvýkonnější laser světa – ELI. Za sedm miliard korun.

Místo obří jámy, která tu dlouho „zívala“, se na staveništi míhají dělníci, bagry a nákladní auta. „Hrubá stavba je již hotova. Během letošního roku se nastěhují první výzkumníci,“ říká LN při obhlídce areálu Roman Hvězda, manažer ELI Beamlines. Už dnes má laserové centrum asi 240 zaměstnanců, ale vědečtí pracovníci jsou zatím rozmístěni na několika pracovištích Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (který je příjemcem unijní dotace) a v zahraničí. „Návštěvy tu teď máme skoro pořád. Vědci si říkají, co by ještě potřebovali uzpůsobit, se začnou osazovat i přístroje,“ vypráví Hvězda s baterkou v ruce.

To hlavní – vysoce výkonný laser – by mělo z amerických laboratoří Livermore dorazit v říjnu 2016. Tento superpřístroj, jeden z celkem čtyř laserů, se teprve vyvíjí a bude stát asi 1,6 miliardy korun, což je též tuzemský rekord. Přestože mají čeští vědci k dispozici laser PALS anebo jaderný reaktor v Řeži a v pražské Tróji, toto zařízení bude nejnákladnější hi-tech aparaturou v Česku.

Tomu jsou přizpůsobeny i parametry stavby. „Podkladová deska stejně jako celá konstrukce budovy musí splňovat extrémní požadavky na teplotní i vibrační stabilitu a současně odstiňuje záření. Pro architekta i stavaře to byla velká výzva,“ popisuje Hvězda jednu z laserových hal, jež má délku 75 metrů. Zde poběží pokusy se světelnými pulzy, nejsilnějšími na Zemi, které by po roce 2018 – až bude ELI v plném běhu – měly přinášet poznatky uplatnitelné ve fyzice, medicíně i průmyslu.

„A odsud se bude ,střílet´,“ říká průvodce, když procházíme velínem. Zatím jsou zde jen holé zdi, ale za pár let bude místnost osazena panely a monitory, podobně jako v ženevském středisku jaderného výzkumu CERN.

Poslední dobou se laser stal, zvláště pro politiky a úředníky, tak trochu strašákem, protože respekt budí jeho budoucí provozní náklady: ročně bude potřebovat půl miliardy. „Musím říci, že tím, jak se plány zhmotňují, se lidé uklidňují. “ míní Hvězda, který sem zve i ministerské úředníky.

Dolnobřežanský laser posiluje i vztahy s místními obyvateli. Jednu z největších místností by měla mít k užívání obec. Dřívější laické obavy, zda ELI nezpůsobí „časoprostorovou díru“ či něco podobného, berou také za své a mizí. Proběhly semináře, lidé se mohli vědců ptát i během podzimního Dne otevřených dveří. „Nebojíme se. Je to pěkná stavba, víme, co to je,“ říká maminka se dětmi na procházce.

„Debatujeme s Pražskou integrovanou dopravou o možném posílení spojů z Prahy. Sami uvažujeme, zda v budoucnu nevyhradíme jedno z větších aut na kyvadlovou dopravu, zvláště na ruzyňské letiště,“ říká Hvězda. Výhledově by ELI mohl být jedním ze středobodů evropské vědy, jak zní i jeho marketingový slogan.