60 years of laser 60 years of laser 60 years of laser

Historie laseru

Laser a laserové technologie se staly fenoménem 21. století, ale jeho kořeny sahají již do začátku 20. století.

1900 Německý fyzik Max Planck rozvinul prazákladní myšlenku laseru tím, že předpokládal, že světlo je tvořeno malými kousky energie – kvanty.

1917 Albert Einstein pochopil význam teorie Maxe Plancka a přišel s existencí jevu, který je podstatou laseru – tak zvanou stimulovanou emisí záření (záměrně vyvolané vyzáření světelných kvant z atomů). V roce 1921 dostal za svůj objev Nobelovu cenu.

1926 Americký chemik Gilbert Newton Lewis pojmenoval kvanta energie a dal jim název fotony.

60. léta K autorství laseru se přihlásilo hned několik vědců. Americký patent získali nejdříve Charles Hard Townes a Arthur Leonard Schawlow. Ve stejné době přišli se stejným konceptem i sovětští vědci Nikolaj Genadijevič Basov a Alexandr Michajlovič Prochorov. V roce 1964 všichni (kromě Schawlowa) dostali Nobelovu cenu za fyziku za vynález laseru. Dalších 28 let se ale vedly spory o prvenství ve vynalezení laseru a nakonec byl přiznán podíl na patentu všem čtyřem vědcům.

16. května 1960 První fungující (rubínový) laser jednoznačně zkonstruoval a spustil americký fyzik a inženýr Theodore H. Maiman. V té době na spuštění laseru pracoval i další americký vědec Gordon Gould, ale Maiman byl rychlejší.

1961 Rok a půl po prvním zapnutí laseru na světě byla v Columbia-Presbyterian Hospital na Manhattanu provedena unikátní operace oka, během které byl pomocí laseru odstraněn nádor ze sítnice.

Magický rok 1963

  • Československo se stalo po USA a Sovětském svazu další zemí, která postavila vlastní funkční laser.
  • První československý laser byl spuštěn 9. dubna 1963 ve Fyzikálním ústavu ČSAV Karlem Pátkem a jako aktivní prostředí využíval neodymové sklo.
  • Helena Jelínková z ČVUT v Praze a Jan Blabla z Ústavu radioelektronického ČSAV postavili rubínový laser, který představili veřejnosti v prostorách pražského planetária.
  • Rubínový laser spustil i Pachman ve Výzkumném ústavu Ministerstva národní obrany v Praze.
  • Tomislav Šimeček v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV uvedl do provozu první polovodičový laser.
  • František Petrů se svým týmem zprovoznil první plynový laser v Ústavu přístrojové techniky ČSAV v Brně.

60 – 70. léta Od poloviny šedesátých let dochází na základě intervence Sovětského svazu k útlumu ve vývoji laserů v Československu.

80. léta Až v 80. letech začíná další historie československých laserů, a to konkrétně laserů jódových. Fyzikální ústav ČSAV získal darem výkonový jódový laserový systém vyvinutý v Lebeděvově ústavu v Moskvě. Přestavěl ho, pozměnil jeho koncepci a uvedl v roce 1985 do provozu pod názvem PERUN. Jeho výkonnější verze, laserový systém PERUN II, byla spuštěna v roce 1992. V roce

1997 získává Fyzikální ústav AV ČR výkonnější terawattový laser ASTERIX IV z Ústavu fyziky plazmatu Maxe Plancka v Garchingu u Mnichova a v roce 1998 vzniká v Praze společná laserová laboratoř Fyzikálního ústavu a Ústavu fyziky plazmatu – badatelské centrum PALS (Prague Asterix Laser System).

21.století

Zásadním milníkem pro české lasery se stal rok 2009, kdy se podařilo prosadit podporu ambicióznímu projektu ELI Beamlines. Společně s ELI Beamlines byl podpořen i projekt menšího laserového centra HiLASE.